NOSFERATU (2024)
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vzniku jedné ze stěžejních kapel americké thrash metalové scény předcházelo mnoho zlé krve, vždyť Mustaineův legendární vyhazov od METALLICY fanoušci rozebírají ještě dnes. Debut „Killing Is My Business… And Business Is Good!“, který spatřil světlo světa necelé dva roky po zmíněných událostech, je zejména albem, které zachycuje tehdejší rozpoložení frustrovaného, ambiciózního a instrumentálně nabušeného Davea, jenž to chtěl své bývalé kapele především nandat a až pak teprve soustředěně budovat svůj mnoholetý band. Nahrávce nechybí výtečné hráčské výkony, tah na branku ani potřebný zápal. Přestože se album ihned po vydání zařadilo mezi základní pilíře rodící se vlny vysokorychlostních metalových nahrávek z USA, přece jen postrádalo studiovou i producentskou kvalitu všech následujících děl MEGADETH. Z toho důvodu je ze současného pohledu mnohými opomíjeno.
Dnes již nicméně víme, že je velmi dobře, že se Mustaine ze svého vyhazovu brzy oklepal, a přes všechny své tehdejší neřesti dokázal vytrvale pracovat na svém novém projektu, takže celý metalový svět nakonec přece jen nepřišel o početné množství albových drahokamů. Úplně první z nich, pouhou půlhodinu trvající nahrávka, působil ve své době jako střela, na níž jsme se mohli doslova svézt a zároveň obdivovat bleskurychlé prsty pánů Mustainea a Polanda. Nechyběly typické riffové dostihy, příznačné jak pro začátky METALLICY, tak později vlastně i pro start MEGADETH, rozohněné sólové duely a opravdu řízný a pisklavý Daveův mečák.
Ze skladeb bych vypíchl jak slibný titulní song, tak zběsilou „Rattlehead“ (alias na mnoho let dopředu maskot kapely umístěný již právě na obalu debutu), „Mechanix“ (což byla prý Daveova původní verze skladby „The Four Horsemen“, která jinak vyšla na debutu METALLICY „Kill ´Em All“), progresivně laděný ejakulát „Looking Down The Cross“, upoutávající mnoha košatými kytarovými fázemi, písničkovější melodikou i pohlednou rytmikou (zřejmě nejzajímavější skladba na albu), ale rovněž svojsky upravenou předělávku „These Boots“ od zpěvačky Lee Hazlewood. Tohle album je tedy podle mého rovněž thrash metalovou klasikou, byť je jasné, že své trumfy MEGADETH ukázali naplno až na albech následujících. Začátek plný příslibů.
Ultrarychlá střela. Neotesaná, pravěká klasika stylu thrash, byť je dnes jasné, že své trumfy MEGADETH vytáhli až na albech následujících. Zkrátka začátek plný příslibů.
Dave Mustaine
- zpěv, kytara
Chris Poland
- kytara
Dave Ellefson
- baskytara
Gar Samuelson
- bicí
1. Last Rites/Loved To Deth
2. Killing Is My Business... And Business Is Good!
3. The Skull Beneath The Skin
4. These Boots
5. Rattlehead
6. Chosen Ones
7. Looking Down The Cross
8. Mechanix
The Sick, The Dying... and The Dead! (2022)
Dystopia (2016)
Super Collider (2013)
Th1rt3en (2011)
Endgame (2009)
United Abominations (2007)
That One Night Live In Buenos Aires (DVD) (2007)
The System Has Failed (2004)
Rude Awakening (2002)
Killing Is My Bussiness (deluxe edition) (2002)
The World Needs A Hero (2001)
Capitol Punishment: Megadeth Years (2000)
Risk (1999)
Cryptic Writings (1997)
Hidden Treasures (1995)
Youthanasia (1994)
Countdown To Extinction (1992)
Rust In Peace (1990)
So Far So Good... So What! (1988)
Peace Sells... But Who´s Buying? (1986)
Killing Is My Bussiness... And Business Is Good! (1985)
Datum vydání: Středa, 12. června 1985
Vydavatel: Combat Records
Stopáž: 31:25
Produkce: Dave Mustaine, Karat Faye
Není důvod šetřit, ta deska se mi líbí čím dál víc.
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
Prvotina řecké gothic metalové kapely. Moderně znějící nahrávka, která nezapře svou inspiraci v hudbě z přelomu tisíciletí. Stylově jsou blízcí o generaci starším PENUMBRA a podobně jako zmínění Francouzi se nenechávají svazovat žánrovými mantinely.
Je divné použit u tak dřevního stylu jako doom metal přídavné jméno futuristický, ale přesně tohle STRATALITH je. Originální projekt z New Yorku balancuje někde mezi progresivní náladovkou, doomem, industriálem a možná i djentem.
Mathrock z New Yorku, který nepidliká. Spíše přepíná mezi až doomovými hutnými riffy a prog metalovými kvapíky. Zajímavý stylový hybrid, s ostrým zvukem od Kurta Balloua.
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.
V jednoduchosti je síla. Nikterak komplikovaná, leč skvěle poskládaná doom/post-metalová kolekce. PILLAR OF LIGHT doručili naléhavou, rozervanou a po emoční stránce velmi silně vybavenou desku. Láska na první poslech. Nejlepší skladba: "Infernal Gaze".